Dobrý den, krásný článek. Mám stejný problém. Mám rhodéského ridgebacka Hakíska a já zase slýchám, že je to velice citlivé plemeno a že el. obojku se bude bát. No, nemám přesně jako vy, to srdce ho vláčet pořád někde na flexině. Za 1. jsem z toho unavená a to dost a za druhý miluju svého psa a chci, aby byl šťastnej a šťastnej může bejt , když je hlavně volnej.
Nevím ted jen, kterou značku el. obojku zvolit. Můžete mi prosím poradit? díky, Tamara a Hakoášek

Dobrý den, také uvažujeme o el. obojku. Máme dvouletou fenečku bígla (no není to normální pes :-), vezme kramle při každé příležitosti. Naposledy jsem ji honila mezi rozběsněnými krávami. A protože to už nebyla žádná sranda, i přítel usoudil, že by se měl el. obojek koupit). O obojku uvažuji už dlouho, ale přiznám se, že to je velmi nákladná investice a ty levnější nevím, jestli jsou kvalitní. Proto bych se chtěla zeptat, jaký typ máty Vy? Případně jestli byste nám nějaký nedoporučila. Také bych Lady chtěla dopřát svobodu a volnost. Koukala jsem na obojek o dosahu 200 metrů, ale myslím, že to není mnoho a tuto vzdálenost odběhne při lovu velmi snadno. Co myslíte? Budu vděčná za jakoukoliv radu a doporučení. Zároveň přeji hodně radosti s Vaším pejskem. palma1@centrum.cz

Dobrý den, moc se mi líbil váš článek já mám stejný problém s mím pejskem cane corso taky mi loví co se dá tak taky přemíšlím o elektr.obojku ale nemužu se rozhodnout jakou značku vybírám samozřejmně mezi těmi kvalitními mohla by ste mi napsat jakou značku máte moc by mně to pomohlo a už se moc těším až pudu po lese bez stresu kam mi pesan uteče s pozdravem muj e-mail indy1401@seznam.cz přeji mnoho krásných chvil s vaším pejskem

Ahoj, po přečtení úvodu jsme se s manželem nasmáli, ale ne škodolibě a mě vyhrkli slzy do očí. Nádherně popsané strasti i slasti s Vaším psem. I když víme, že v té chvíli by se v člověku krve nedořezal a měl by sto chutí psa zadupat do země. Basenji se nám moc líbí, ale pro jeho ohromnou samostatnost jsme neměli tu odvahu si toto plemeno pořídit. Proto Vám fandíme a myslím že pokud se vám podařilo a časem podaří, že když "zapomenete" el. obojek doma (nyní ještě ne, to je asi ještě moc krátká doba)tak Anubis i bez něho poslechne a vy potom teprve pocítíte ten nádherný pocit jít v klidu se psem. A třeba mu to jenom jednou za půl roku budete muset připomenout, a třeba připomenutí nebude potřeba vůbec. Řešili jsme to u našeho temperamentního ohaře. Dlouho jsme vzdorovali obojek pořídit a následně i použít. Ale přesně jak píšete, pokud má pes, v našem případě pracovat, tak jak má, tak jsme po zvážení a poradě zkušených lidí ho zakoupili a používáme ho jenom aby se nepustil za zvěří. Jeho lovecký pud a pud stopování je ohromný. Ještě nemohu popsat naše zkušenosti. Náš pes má obojek na krku jenom při výcviku na poli. Jinak se snažíme předcházet jeho případným zmizením. Máme výhodu, že se během chvilky vrátí. A jeho energii vybíjíme při výcviku a přípravě na zkoušky, kdy můsí na různé vzdálenosti najít a donést různě těžký aport, když je zvěř tak zvěř (mrtvý zajíc, bažant, liška). Psa práce ohromně baví (a na zkouškách to také předvádí) a je to podobné jako když Anubis trénuje coursing.
Přeji Vám co nejvíce krásných chvil s Anubisem

Ahoj Helen, dlouho zvazuji koupeni elekronickeho vycvikoveho obojku a jakmile jsem si precetla tvuj clanek,tak ho opravdu musim mit.Mam sibirskyho huskyho a od mala sjem s nim peclive trenovala zakladni povely,vse je v pohode,jak jsi zama psal,nekdy uzna za vhodne poslechnout,ale nekdy je touha prirody opravdu silnejsi,nez me volani,jak je u tohoto psa zvykem.Pohyb ma kolem 10km za den a mela by este vic,kdybych se ji nebala pustit z voditka..ale doufam,ze obojek zabere :o]

Ahoj Helčo. Gratuluji ti k výbornému článku. Já sama mám dvouletého bígla. Musím říct, že je to vynikající a velmi poslušný společník. Od 4 měsíců chodíme na cvičák a zkoušku ZOP jsme zvládli na 85 bodů (což rozhodčí komentovala jako bíglí zázrak).. náš jediný problém byla zvěř. Přes to, že jsem psa dlouhé měsíce vláčela na stopovačce a mimo les mám přivolání srovnatelné s německými ovčáky, v lese mi pes pravidelně bral čáru. Stálomě to hodiny čekání a strachu, zda ho nějaká zelená hlava neodstřelí..Dnes máme elektronický obojek a stejně jako vy si konečně užíváme klidu a radostného pobíhání! Korekční impulsy už nepoužívám vůbec, stačí mi zvukový signál a sedí u nohy. Rozhodně si nemyslím, že elektrika patří do rukou amatérů, ale pro zralého vycvičený pes, který je občas "ujede" a zkušeného výcvikáře, který chápe psí duši je to báječná pomůcka.